„Vodo, jsi tolik tichá, když mraky běží, jsi tolik tichá, když venku sněží kapky krve. Proudíš do korun, stojíš v kalužích, tečeš po růžích, smrtí posedlá, bortíš samoty, bereš životy.“
Text písně Emanuela Míška a Josefa Fojty doprovodí naše docela závažné ohlédnutí za povodněmi na Moravě v roce 1997. Do pořadu Martin Holík přizval své kolegy, kolegyně, přátele a spolupracovníky Magdu Hauserovou, Jana Hanáka, Kláru Beránkovou, Majku Světničkovou a Marii Blažkovou